Slohovka na téma: Co mi vyprávěl osamělý strom.

28. srpna 2013 v 18:26 | Zuzka
Ačkoliv nerada, musela jsem se v červenci odstěhovat z našeho domu v Hradci Králové a z tohoto poměrně velkého a rušného města se nastěhovat do nového domu na venkově. A tam také začíná příběh o mém stromě.
Když jsem spolu se všemi svými věcmi dorazila do nového domu, byla jsem kvůli stěhování ještě stále naštvaná na rodiče, a tak jsem chtěla ihned odejít. Ani jsem si nevybalila a vyrazila pryč. Šla jsem už poměrně dlouho a navíc byl horký letní den a slunce pálilo, a tak jakmile jsem zahlédla v dálce strom, rozhodla jsem se, že si pod něj sednu a schovám se v jeho stínu. Když jsem k němu konečně došla, poznala jsem, že je to třešeň. Měla krásně rozvětvenou korunu a poměrně vysoký kmen. Rozhlédla jsem se kolem dokola, ale nezahlédla jsem žádný další strom. Vlastně jsem neviděla ani nic dalšího, keř, lavičku, dům, nebo cokoli jiného. Tahle třešeň tu stála úplně osaměle. Ukryla jsem se v jejím stínu, tak jak jsem měla v plánu, a přemýšlela. Kdo tu tenhle strom asi zasadil? A z jakého důvodu?
Vlastně ani nevím proč, ale ten strom mě něčím oslovil. A tak jsem se druhý den rozhodla, že se k němu vydám znovu. Když jsem k němu došla, prohlídla jsem si ho pozorněji a všimla si něčeho, co jsem včera přehlédla. Na stromě bylo vyřezané srdíčko a v něm dvě jména: Petr a Šárka. To sem zřejmě vyryl nějaký mladý zamilovaný pár, pomyslela jsem si a usmála se. Potom jsme si lehla pod strom, s rukama za hlavou a přemýšlela. Jestlipak spolu ten pár ještě je? Vzali se a teď spolu mají děti? Pak jsem si uvědomila, že svoje otázky říkám nahlas. Jako bych se té třešně ptala, jako by mi mohla odpovědět. Žádná odpověď se samozřejmě nedostavila. Zasmála jsem se sama sobě. Asi jsem blázen, když se bavím se stromem, pomyslela jsem si. Ale protože všichni mí přátelé byli daleko, líbilo se mi si s někým povídat.
Chodila jsem k tomuhle stromu doslova každý den. A povídala jsem si s ním. Já mu vyprávěla své příběhy a on naslouchal. A když zafoukal větřík a jemu zašustily listy, bylo to, jako by mi odpovídal. Jako by říkal: "Poslouchám tě a rozumím ti".
Jednoho dne, když jsem se znovu vydala za "svým" stromem, zůstala jsem před ním stát a pár minut na něj jen upřeně a překvapeně koukala. Někdo seškrábal srdíčko se jmény! Tou dobou už jsem dávno měla vymyšlený příběh o dvou zamilovaných, kteří společně kdysi na tento strom srdíčko vyryli. A teď to vypadalo, že se rozešli. Odešla jsem smutně domů. Ten den byla velká bouřka, a když jsem šla druhý den okolo svého stromu, s hrůzou jsem spatřila, že do něj uhodil blesk. Byl rozlomený na dvě poloviny a šlo vidět, kudy blesk prošel. Bylo to, jako kdyby mi vyprávěl svůj příběh o tom, jak ho kdysi mladý pár použil jako důkaz své lásky a když jejich láska zemřela, on zemřel s ní.
Utrhla jsem si ze svého stromu poslední třešničku a doma na zahradě zasadila pecku. Jednou, až vyroste, budou mu mé děti vyprávět své příběhy a třeba poví i on nějaký jim.



 

Zakázané ovoce chutná nejlépe...

15. července 2013 v 19:34 | Zuzka |  Téma týdne
Vzpomínám si na ten den, kdy ředitel naší školy vstoupil do třídy a oznámil nám, že na naši další hodinu přijde nový učitel, který právě dostudoval vysokou školu, a bude dlouhodobě suplovat za našeho učitele informatiky. Všechny holky ze třídy byli natěšené, konečně měl přijít nějaký mladý učitel. Já tomu zvláštní pozornost nevěnovala, ještě aby jo, měla jsem přeci Petra, se kterým jsem chodila už téměř rok. A byla jsem spokojená.
Nový učitel se jmenoval Honza, byl opravdu hezký, sympatický, měl krásný úsměv... Pálily po něm všechny holky ze třídy. Hlavně jedna, Karolína. Nikdy jsem ji neměla moc ráda. Když jsem ji občas sledovala, jak se snaží upoutat jeho pozornost, tiše jsem se smála. Tak zoufale se snažila.
Ráda jsem si s ním povídala, možná s ním i trochu flirtovala. A opravdu jsem si vychutnávala, když nás při tom Karolína viděla. Ta závist byla cítit na metry, možná kilometry daleko.
Petra jsem milovala, sice už ne tolik, jako když jsme spolu začali chodit, ale ano. Občas jsem si ovšem vzpomněla i na našeho okouzlujícího učitele. Myšlenky přeci nikomu neublíží, říkala jsem si. A stejně s ním nemůžu nikdy nic mít, protože nejen, že je to učitel, ale také je už rok ženatý. To nesmím, zakázáno.
Zakázané ovoce ovšem chutná nejlépe... Jednou jsem za ním po vyučování šla, protože jsem potřebovala pomoct s referátem na jeho hodinu. Samozřejmě mi s tím poradil, ale tím náš rozhovor ani z daleka neskončil. Povídali jsme si dál o dalších věcech, které se už ani netýkaly školy. Opravdu jsme si rozuměli a pořád jsme měli co říkat a tak čas utíkal rychle. Už ani netuším, o čem jsme si tenkrát povídali, ale pamatuji si, jak jsme se oba začali smát. Potom se na mě kouknul těma svýma krásnýma modrýma očima, naklonil se ke mně a políbil mě...
Možná by bylo lepší, kdyby se po polibku odtáhl, omluvil se a už se to nikdy více neopakovalo. To se ovšem nestalo a my se tajně scházeli po dobu asi dvou týdnů.
Nevěděla jsem nic. Nevěděla jsem, jestli miluji jeho, nebo Petra, jestli je to jen chvilkové poblouznění, nebo jestli už nechci být s nikým jiným, jestli mě lákalo to, že je to něco "zakázaného", nebo jestli to dělám jenom proto, abych měla nad Karolínou na vrch.
Rozhodla jsem se, že to nechám chvilku jen tak plynout, ale věděla jsem, že se musím rozhodnou a to co nejdříve. Dříve, než jsem to však stihla udělat, zavolala mi jeho manželka. Nevím, odkud se to dozvěděla, ale na tom stejně nezáleží. Do telefonu mi křičela, brečela, obviňovala mě... Byla opravdu zoufalá.

Nikdo nezůstal nezraněný, ani Petr, ani Honza, ani jeho žena a ani já. Kéž bych nikdy nezakusila toto zakázané ovoce. Že je zakázáno, má svůj důvod...



-není podle skutečné události-



Tip na dárek pro přítele

3. června 2012 v 10:29 | Zuzka |  Others
Před měsícem měl můj kluk narozeniny a tohle jsem mu dala, tak se můžete třeba inspirovat ;):

Meme tričko PROBLEM? ze stránky www.trikator.cz

 


Meme obázky

3. června 2012 v 8:39 | Zuzka |  Others


¨

Žijeme stále pro budoucnost-věčné ladění, a koncert nezačíná nikdy.

24. dubna 2012 v 21:06 | Zuzka |  Téma týdne
Žijeme stále pro budoucnost - věčné ladění, a koncert nezačíná nikdy.
Říkáme si, že budeme šťatní až budou prázdiny, až si koupíme nové auto, až se přestěhujeme, až odjedeme na dovolenou, až se vdáme/oženíme, až, až ,až....
Ale až budou prázdniny přijdou jiné starosti, až si koupíme nové auto budeme chtít zase něco jiného... Nic se nezmění. Měli by jsme být šťastní teď. Když ne teď, tak kdy? Vždy bude něco, co nám bude dělat starosti, vždy budeme mít nějaké problémy. Proto by jsme měli být šťastní právě TEĎ.

Nemáte-li úspěšnou minulost, není důvod, abyste neměli úspěšnou budocnost!



Váš názor?

20. dubna 2012 v 13:17 | Zuzka |  Others
Nevim jak vám, ale mně by se to nechtělo oblíkat :D


Pár otázek..:)

3. dubna 2012 v 17:07 | Zuzka |  Others
Na tomto blogu jsem našla 100 otázek, ale zdálo se mi to moc, tak jsem jich pár ubrala a tady máte moje odpovědi:) :

INFORMACE
1. Jméno: Zuzana. Pro vás Zuzka :P
2. Vaše nálada?: dobrá :))
OBLÍBENÉ
3. Barvy: Tak nějak všechny. Ale nemusím oranžovou
4. Seriály: Dva a půl chlapa, Jak jsem poznal vaši matku, Simpsonovci, Comeback
5. Telenovely: Některé jsou docela k smíchu :D. Nesleduju žádnou ;)
6. Kytka: Slunečnice
7. Číslo: 11
8. Roční období: Léto!♥
9. Počasí: 30
°C :D. No možná trošku míň :D.. Prostě slunečno a teplo;)
10. Jídlo: Palačinky, Pizza

Každý jsme originál...

28. března 2012 v 16:29 | Zuzka |  Téma týdne
Na světě je zhruba 7 miliard lidí a přesto jsme každý jiný. Když jsme byla malá, připadalo mi, že jsem stejná jako ostatní. Zdálo se mi, že je spoustu lidí, kteří mají dlouhé hnědé vlasy, zelené oči a vypadají jako já. Netuším, proč jsem si to myslela, když jsem nikdy neviděla nikoho, kdo by byl opravdu stejný jako já. Nikdo takový není a ani nikdy nebyl. Jsem originál. Každý jsme originál.
Všichni jsme rozdílní i v tom, jak přemýšlíme. Těžko bude někdo přemýšlet úplně stejně jako někdo jiný. Když už jsem u toho přemýšlení, vzpomínám si, jakou jsem měla bujnou fantazii, když jsem byla menší. Například jsem si představovala lidi bez vlasů :D. Šla jsem po ulici, každého jsem si důkladně prohlédla a zkoušela jsem si ho představovat bez vlasů. Pochybuju, že to dělá/dělal ještě někdo jiný :D.
Jaká jsem?
Přibližně tak do 4. třídy jsem byla taková, jakou mě chtěli mít rodiče. Řekla bych, že jsem na všechny působila jako pečlivá, docela tichá a vzorná dívka. Možná taky trochu jako šprtka, ale to jsem nebyla. Ono se toho na prvním stupni ani moc šprtat nedá :D;).
Někdy tak na rozhraní 4. a 5. třídy mě začlo štvát, jak ve mně všichni vidí jen tu uťápnutou holku. Chtěla jsem se změnit. Ono se to lehce říká, ale ze dne na den se nezměníš. Těšila jsem se, až odejdu na gympl a budu moct začít znovu od nuly. Jakmile jsem tam také přešla, začla jsem být konečně sama sebou. Že jsem se změnila říkají všechny moje kámošky ze základky, s kterými jsem přešla na stejnou školu. Konečně jsem to byla já. Ne ta holka, kterou ze mě chtěli mít rodiče, ale já.
Jinak "jaká jsem" jsem vám už psala tady. Ještě bych možná něco doplnila:
• Přijde mi, že má každý na něco talent. V mém případě se žádný talent neprojevil. Neumím ani krásně kreslit, ani úžasně tancovat, ani, ani, ani... Pořád čekám na den, kdy přijdu na něco, v čem jsem vážně dobrá. Pořád nic :/ :D.
• Zajímalo by mě čím jednou budu. Asi dopadnu jako ta žena z Perfect days, když ve svých čtyřiceti letech říkala: Ještě nevím, čím chci být až budu velká.
A ještě něco na závěr:
Dříve, než mě budeš pomlouvat a soudit můj život, obuj si moje boty, projdi moji cestu, projdi moji minulost, pociť mé slzy, zažij mou bolest, projdi kroky,které jsem prošla já, zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopla já.Za každým vstaň a jdi dál, tak jako já! A až potom můžeš soudit mé chování.

Zajímavá fakta :)

23. března 2012 v 13:22 | Zuzka |  Others
  • Slovo "idiot" pochází z řeckého "idiōtēs", což znamená "člověk, který se aktivně nezajímá o politiku"
  • 3 jablka, která změnila svět: Adama a Evy, Newtona, Stevea Jobse (z firmy Apple).
  • Studie z Oxfordské univerzity naznačuje, že když se zamilujete, ztratíte dva blízké kamarády.
  • Žena dokáže udržet tajemství v průměru 47 hodin a 15 minut. (:D)
  • Znakem častého červenání se je, že dotyčný člověk je výborným milovníkem.
  • Jeden Brit si změnil jméno na: "Captain Fantastic faster than Superman Spiderman Batman Wolverine The Hulk and the Flash combined".
  • Zadaní muži lžou dvakrát častěji než ženy.
  • Heslem Bradavické školy bylo 'Braco dormiens nunquam titillandus', což znamená 'Nikdy nelechtej spícího draka.'
  • Ženy mají tendenci se více omlouvat než muži, protože si častěji myslí, že něco dělají špatně.
  • Jeden Egypťan pojmenoval svou právě narozenou dceru "Facebook" (nechtěla bych no..)


Kam dál